Kůrovec
Nebojte se, les na tomto místě zase poroste. Bude ale jiný než ten, který jste znali z vašich procházek.
Postrachem smrkových lesů je v současnosti lýkožrout smrkový, zvaný kůrovec. Vždycky v lese žil, ale napadal jen nemocné a slabé stromy. Svědčí mu suché a teplé počasí a množství potravy v podobně oslabených stromů. Toho má právě teď dostatek. Kůrovec se živí lýkem, které poškodí až tak, že strom uschne.
ŽIVOT
Na jaře se sameček zavrtá do kůry stromů a vyhlodá takzvanou snubní komůrku, kam vylučováním přitažlivé látky – feromonu přiláká dvě samičky. Ty pod kůrou vyhlodají mateční chodbu, v které střídavě hloubí jamky pro vajíčka. Jedna samička naklade až 60 vajíček. Vylíhlé larvy hloubí své samostatné chodbičky, na jejichž konci se zakuklí.
ROJENÍ
Vývoj jedné generace brouka trvá okolo 10 týdnů. Vlivem teplého počasí dnes nejsou výjimkou až tři generace kůrovce. To má za následek obrovský nárůst jeho populace. Při prvním rojení vylétne z jediného stromu až 1500 brouků, kteří napadnou okolní smrky a založí v nich druhou generaci. Ta už čítá kolem 7 200 000 brouků, kteří se opět rozšíří na stromy v okolí a dají zde život třetí generaci v počtu 280 000 000 brouků. Jediný napadený strom může způsobit na konci léta odumření dalších sto smrků.
PRÁCE LESNÍKŮ
Před našima očima mění sucho, škůdci a choroby naše lesy k nepoznání. Lesníci stojí před výzvou vypěstovat les nový, který bude odolnější vůči změnám klimatu i škůdcům. Na jedné pasece budeme nacházet více druhů dřevin, jako například jedli, buk, dub, lípu, ale i smrk, vždy podle konkrétních přírodních podmínek.
PŘIROZENÁ OBNOVA
Také příroda sama si dokáže do určité míry poradit a člověk jí musí více naslouchat. Na pasekách lesníci podporují pionýrské dřeviny, které zde samy vyrostou. Mezi ně určitě patří bříza, jeřáb, osika, olše. Přirozená obnova se ale na řadě míst neobejde bez pomoci lesníků a někde není možná vůbec a hrozí eroze nebo vytvoření hustého travního drnu nebo porostů keřů, které obnově lesního porostu brání.
OBRANA
ŽIVOT
Na jaře se sameček zavrtá do kůry stromů a vyhlodá takzvanou snubní komůrku, kam vylučováním přitažlivé látky – feromonu přiláká dvě samičky. Ty pod kůrou vyhlodají mateční chodbu, v které střídavě hloubí jamky pro vajíčka. Jedna samička naklade až 60 vajíček. Vylíhlé larvy hloubí své samostatné chodbičky, na jejichž konci se zakuklí.
ROJENÍ
Vývoj jedné generace brouka trvá okolo 10 týdnů. Vlivem teplého počasí dnes nejsou výjimkou až tři generace kůrovce. To má za následek obrovský nárůst jeho populace. Při prvním rojení vylétne z jediného stromu až 1500 brouků, kteří napadnou okolní smrky a založí v nich druhou generaci. Ta už čítá kolem 7 200 000 brouků, kteří se opět rozšíří na stromy v okolí a dají zde život třetí generaci v počtu 280 000 000 brouků. Jediný napadený strom může způsobit na konci léta odumření dalších sto smrků.
PRÁCE LESNÍKŮ
Před našima očima mění sucho, škůdci a choroby naše lesy k nepoznání. Lesníci stojí před výzvou vypěstovat les nový, který bude odolnější vůči změnám klimatu i škůdcům. Na jedné pasece budeme nacházet více druhů dřevin, jako například jedli, buk, dub, lípu, ale i smrk, vždy podle konkrétních přírodních podmínek.
PŘIROZENÁ OBNOVA
Také příroda sama si dokáže do určité míry poradit a člověk jí musí více naslouchat. Na pasekách lesníci podporují pionýrské dřeviny, které zde samy vyrostou. Mezi ně určitě patří bříza, jeřáb, osika, olše. Přirozená obnova se ale na řadě míst neobejde bez pomoci lesníků a někde není možná vůbec a hrozí eroze nebo vytvoření hustého travního drnu nebo porostů keřů, které obnově lesního porostu brání.
OBRANA
Aby lesník zabránil nebo zpomalil postup kůrovce, musí být velmi aktivní a pohotový. Brouky lze chytat do lapačů (černých umělohmotných krabic s feromonem) nebo lapáků (poražených stromů zakrytých větvemi). V případě kalamity je ale nejúčinnější napadené stromy co nejrychleji pokácet a odvézt z lesa pryč.
Kontakt na podnik
Provozovatel
Podniky města Šumperka a.s.
Podniky města Šumperka a.s.